V sobotu 9. září 2023 Vás zveme do Bušanovic na slavnostní odpoledne, které se koná u příležitosti 210. výročí narození Jakuba Bursy. 

Zveme Vás na slavnostní zakončení dnů lidové architektury do Chanovic, kde proběhne následující program:
Expozice lidové architektury (skanzen) v Chanovicích v sobotu 24. července 2021 od 10:00 do 17:00 hodin 

 komentované prohlídky Expozice lidové architektury v Chanovicích
 výstava “25 let budování skanzenu Chanovice”
 prohlídky Galerie Nositelů tradice lidových řemesel, Expozice lidových řemesel Pošumaví a historické místnosti v blízkém zámeckém areálu v obci
 ukázky tradičních řemesel
 lidová hudební pohádka “Švanda Dudák”, hraje a zpívá Dana Matoušková v chalupě z Těšetin
 drobné občerstvení ve vstupním objektu po celý den

Vstup zdarma!

Zveme Vás na Dny lidové architektury Plzeňského kraje se slavnostním zahájením v národní kulturní památce Selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci v sobotu 17. července 2021 a zakončením v Expozici lidové architektury jihozápadních Čech v Chanovicích 24. července 2021.

V letošním roce se uskuteční již 9. ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, tentokrát s centrem v národní kulturní památce Selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci, respektive v Expozici lidové architektury v Chanovicích. 

Záměrem a přáním pořadatelů je, aby se Dny lidové architektury staly pro širokou veřejnost podnětem k hlubšímu poznání a pochopení hodnot a významu lidového stavitelství a zároveň impulsem k posílení vědomí odpovědnosti za jeho uchování.

Již po deváté se v letošním roce chystají Dny lidové architektury Čech, Moravy a Slezska.

9. ročník se má uskutečnit ve dnech 17. - 25. 7. 2021. Věřme, že současná pandemická situace natolik odezní, že budeme moci pokračovat v tradici Dnů lidové architektury, která  byla zahájena v roce 2013 u příležitosti 200. výročí narození Jakuba Bursy, proslulého zednického mistra a lidového umělce působícího v okolí Volyně a Vlachova Březí na Prachaticku, kde také proběhly hlavní vzpomínkové akce spojené s putováním po jím vytvořených stavbách.

Příznivé ohlasy a řada podobných aktivit na různých místech naší země vzniklých spontánně na základě výzvy iniciátorů Roku lidové architektury, vyhlášeného v souvislosti s tímto výročím, vyústil v rozhodnutí organizátorů ze společnosti FOIBOS, Kotěrova centra architektury a Národního památkového ústavu pořádat Dny lidové architektury každoročně a vždy právě v období kolem 21. července, tedy v termínu spojeném s datem narození tohoto významného osobitého tvůrce.

Letošní ročník Dnů lidové architektury bude mít ve středních Čechách hlavní centrum v Kouřimi na Kolínsku. Uskuteční se v týdnu od 18. do 26. července.

O víkendu 20.-21. července proběhlo slavnostní zahájení dnů lidové architektury Středočeského kraje ve Lhotce u Mělníka. Fotografie z této akce si zde můžete prohlédnout.

V galerii si můžete prohlédnout fotografie z letošních dnů lidové architektury Karlovarského kraje.

Dny LA 20. července 2019 se konají ve Lhotce u Mělníka. Lze využít speciálně vypravovaný rekreační Kokořínský rychlík Praha – Mšeno s odjezdem z Hlavního nádraží Praha v 8:19 a příjezdem do stanice Lhotka-zastávka v 10:45 a v 17:18 zpět ze Lhotky do Prahy (bližší informace na http://www.kzc.cz/vlak/kokorinsky-rychlik).     

Porál PROPAMÁTKY na svém portálu publikoval článek o Dnech lidové architektury Karlovarského kraje. Přečíst si ji můžete ZDE.

O víkendu 13.-14. července se v Jizerských horách v zaniklé sklářské osadě Kristiánov odehrají Dny lidové architektury Libereckého kraje. Více informací a fotografie z této akce můžete nalézt na těchto webových stránkách: https://www.facebook.com/events/621997284956558/623197774836509/?notif_t=admin_plan_mall_activity&notif_id=1562595002646085

https://www.informuji.cz/clanky/6754-dny-lidove-architektury-otevrou-zdarma-pamatky-v-libereckem-kraji/

https://www.mkcr.cz/novinky-a-media/dny-lidove-architektury-na-kristianove-4-cs3392.html

V  roce 2019 se uskuteční již 7. ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2019. Organizátoři těchto dnů, společnost FOIBOS a Národní památkový ústav, pořádají tyto dny každoročně a vždy právě v období kolem 21. července, tedy v termínu spojeném s datem narození Jakuba Bursy, významného osobitého tvůrce působícího v okolí Volyně a Vlachova Březí.

Dny lidové architektury Středočeského kraje

20. – 28. července 2019 se slavnostním zahájením v obci Lhotka v sobotu 20. 7. 2019.

Po dvou úspěšných ročnících Dnů lidové architektury Středočeského kraje v Muzeu lidových staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci (2017) a v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem (2018) se v letošním roce uskuteční jejich 3. ročník, tentokrát se slavnostním zahájením v sobotu 20. července v obci Lhotka na Kokořínsku – v romantické krajině pískovcových skalních měst, tajuplných zákoutí i prosluněných borových lesů, hlubokých kaňonů a strží, zde zvaných doly, v místech, kde se setkával a vzájemně ovlivňoval český a německý živel, v regionu zemědělsky nepříliš úrodném, dříve však proslulém pěstováním chmele, v oblasti, jíž se prakticky úplně vyhnul průmysl i větší dopravní tepny včetně železnice, a v níž se díky tomu dochovala nedotčená příroda a rovněž nebývalé množství unikátní původní, převážně roubené lidové architektury i celých vesnických sídel rozložených v členitém terénu náhorních plošin i strmých roklin.   

Karlovarský kraj a Kotěrovo centrum architektury o.p.s. jménem pořadatelů a partnerů Dnů lidové architektury Karlovarského kraje 2019 si Vás dovolují pozvat na Slavnostní zahájení Dnů lidové architektury Karlovarského kraje a křest průvodce Lidové stavby Karlovarského kraje, které se konají 13. července 2019 od 11:00 ve Skanzenu Doubrava u Lipové. Dny lidové architektury zde probíhají do 21. července 2019.

Záštitu nad Dny lidové architektury převzala hejtmanka Karlovarského kraje Mgr. Jana Mračková Vildumetzová.

Vybrané stavby lidové architektury typické pro Liberecký kraj budou moci lidé navštívit již počtvrté v rámci Dnů lidové architektury, které se konají v letošním roce o víkendu 21. – 22. července 2018. Pro návštěvníky budou připraveny doprovodné programy ve formě komentovaných prohlídek, ukázek tradičních řemesel, divadelních představení či vystoupení folklorních souborů.

Již po šesté se uskutečnily Dny lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, jejichž tradice začala ve Vlachově Březí v roce 2013. Bylo to tehdy u příležitosti 200. výročí narození znamenitého jihočeského zednického mistra Jakuba Bursy.

Celorepubliková akce – Putování za lidovými stavbami Úpicka se letos konala  u příležitosti Dnů lidové architektury Královéhradeckého kraje 2018 a centrem bylo městečko Úpice.

Byla to událost mimořádná, jejíž slavností bylo znovuotevření  skvostně renomovaného archaického roubeného patrového domu postaveného kolem roku 1610 „Dřevěnky“, která je národní kulturní památkou.  

Účast hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána a mnoha hostů, a hlavně okolo osmi stovek  návštěvníků bylo milým poděkováním těm, kteří tuto krásnou stavbu uvedli znovu do života na další desítky let. Také starosta města Úpice Radim Fryčka byl na tuto chvíli náležitě  a právem hrdý a poděkoval všem, kteří se o to zasloužili.

Kotěrovo centrum architektury, pořadatel tradičních Dnů lidové architektury, z celého srdce také děkuje všem, kteří se o tak úspěšné zahájení Dnů lidové architektury v Úpici zasloužili.

Víkend s lidovými stavbami, bohatým programem a Putováním za lidovými stavbami Nymburska.

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem, 14. – 15. července 2018

Po loňském úspěšném 1. ročníku Dnů lidové architektury Středočeského kraje v Muzeu lidových staveb středního Povltaví na Vysokém Chlumci se v letošním roce uskuteční jejich 2. ročník, tentokrát se slavnostním zahájením 14. července v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem u Lysé nad Labem na Nymbursku, v prastaré sídelní oblasti spojené s počátky našeho státu, v krajině úrodné a odpradávna intenzivně zemědělsky využívané, ale také v krajině klikatících se velkých řek Labe a Jizery i jejich menších přítoků se slepými rameny, tůněmi, rybníky a zbytky kdysi rozlehlých lužních lesů, s nevelkými pahorky, místně zvanými "hůry", vystupujícími z plochého terénu, jež nesou stopy dávného osídlení a z nichž lze přehlédnout rozsáhlé území až k pohraničním horám, v regionu, jehož krajinný ráz významně poznamenal člověk (připomeňme zejména barokní komponovanou krajinu utvářenou vizionářskou osobností hraběte Františka Antonína Šporka) a v němž dosud najdeme mnohá půvabná historická městečka a vsi středověkého původu se zajímavými zachovalými slohovými i tradičními lidovými stavbami, které tu často stojí už stovky let.

V letošním roce se uskuteční již 6. ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, tentokrát s centrem v Úpici, malebném městečku vklíněném do údolí Úpy, ležícím ve zvlněné poklidné a přívětivé krajině východního Podkrkonoší pod Jestřebími horami, v níž se střídají zalesněná návrší s travnatými stráněmi a poli, kde najdeme tichá zákoutí i místa s dalekými výhledy. Je to kraj horníků a tkalců a také kraj slavných rodáků bratří Čapků, jehož osobitou tvářnost formovala též historická městská i vesnická sídla s řadou dosud zachovalých slohových i tradičních lidových staveb, z nichž mnohé tu často stojí už stovky let.

V sobotu 15. července 2017 se v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci u Sedlčan konalo slavnostní zahájení Dnů lidové architektury Středočeskéo kraje. Zde si můžete prohlédnout fotografie z tohoto vydařeného slavnostního dne.

Srdečně Vás zveme na slavnostní zahájení Dnů lidové architektury Středočeského kraje, které se koná 15. července 2017 ve vysokém Chlumci u Sedlčan.

Harcubova chalupa v Harrachově se také zapojí do Dnů lidové architektury 2017.

Nabídka objektů zapojených do již tradiční akce Dny lidové architektury se rozšířila o další výjimečný objekt. Je jím areál domácí brusičské dílny skla v Harrachově z 18. století, který dostalo na konci roku 2016 do správy Severočeské muzeum v Liberci. Chalupa bude zpřístupněna pro veřejnost 8. a 9. července 2017 od 10 do 17 hodin. Skupiny návštěvníků do 10 osob v každou celou hodnu provede sám pan ředitel či některý z pracovníků muzea.

Putování za lidovými stavbami středního Povltaví - Sedlčansko. 

V letošním roce se uskuteční již 5. ročník Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, tentokrát s centrem v Muzeu lidových staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci na Sedlčansku ve Středočeském kraji, v oblasti dosud turisticky ne zcela objevené, které se vyhnul velký průmysl a frekventované silniční tepny, v níž ale dosud najdeme hluboké lesy, tichá zákoutí s drobnými církevními památkami vytesanými z všudypřítomné žuly i daleké výhledy do zvlněné krajiny středočeské pahorkatiny, travnaté louky s pasoucími se stády, čisté říčky a potoky vroubené mlýny v idylických údolích a také půvabná historická městečka a vsi středověkého původu s mnoha zajímavými zachovalými slohovými i tradičními lidovými stavbami, které tu často stojí už stovky let.

Pořadatelství centrálních aktivit letošních Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska se tentokrát ujal Středočeský kraj, jmenovitě pak odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu, na jehož území proběhne jejich celostátní zahájení i zakončení.

Pro mnohé Pražany i návštěvníky Prahy bude možná překvapením, s kolika díly lidové architektury se mohou dodnes setkat na území hlavního města.
Některé z těchto památek najdeme i tam, kde bychom je skutečně nečekali – například roubený objekt v ulici Nový Svět na Hradčanech, pár set metrů od Pražského hradu.
V širším centru metropole i dále k jejím hranicím se nachází rovněž mnoho bývalých převážně viničních usedlostí.
Kromě jednotlivých objektů v Praze existují také lokality soustřeďující více těchto památek – některé z nich byly prohlášeny za památkově chráněná území. 

První představu o jakémkoliv území si člověk vytvoří podle jeho názvu. V případě Olomouckého kraje je to Olomoucko, krajina úrodné rovinaté Hané. Tato představa je velice  vzdálená od pravdy – jihozápadní část území zabírá Drahanská vrchovina, jihovýchodní předhůří Hostýnských vrchů a celé severní polovina kraje se nachází v kopcovitém až hornatém prostředí Nízkého a Hrubého Jeseníku. Na druhou stranu si málokdo uvědomí, že na samotném severu kraje se nachází nížiny. I když je kraj vnímán jako středomoravský, celý jeden okres se nachází ve Slezsku. Ani nacionálně se nejedná o kraj původně český – v celé polovině kraje severně od Šternberka a Šumperka převažovalo německé obyvatelstvo. Je tedy patrné, že se jedná o kraj velice různorodý. To platí i o lidové architektuře. 

Oblast Hlinecka je známá svou typickou architekturou. Roubené i zděné domky lákají nesčetné množství návštěvníků, ať už se jedná o školní výlety, rodinné výlety nebo výlety jednotlivců. Prohlídka daných objektů každému z nás umožní nahlédnout do života našich předků a uvědomit si všechna úskalí spojená s životem v minulých dob

V rámci Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2013 
vydal FOIBOS BOOKS brožuru  Lidové stavby Jihočeského kraje. 

Text:
Pavel Bureš /PB, Martin Čerňanský/MČ,  Oldřich Janota/OJ

Fotografie a dokumentace: 
Pavel Bureš, Martin Čerňanský, Oldřich Janota, archiv Foibos a NPÚ

Vydáno za finanční podpory Státního fondu kultury a Jihočeského kraje

Lidová vesnická architektura spoluvytvářela obraz venkovského prostoru jižních Čech.  Nejstarší sídla zde vznikala již od pravěku v zemědělsky příznivějších polohách zejména podél toků velkých řek. Soustavnější osidlování nastává postupně od 11. století díky kolonizační činnosti klášterů a později ve 12. až 14. století i na dalších územích v souvislosti s tzv. velkou kolonizací. 

 Pro zdejší členitou hornatou krajinu šumavského podhůří jsou typická drobnější kompaktní vesnická sídla s nevelkou návsí, malebně rozmístěná po úbočích i v údolích. Charakter původní vesnické architektury tohoto přírodně i kulturně nijak přesně vyhraněného regionu není zcela jednotný. 

Na Vlachovobřezsku a Volyňsku byl v 19. století nejznámějším, nejoriginálnějším a nejsvéráznějším tvůrcem zděné lidové architektury zednický mistr, stavitel a nesporně také lidový umělec Jakub Bursa (1813–1884).

Byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem. 

Severní a severozápadní části jihočeského regionu lze pomyslně rozdělit na dva geograficky i stavebně poněkud odlišné celky – zatímco převážně rovinaté a úrodné území na jih od Písku navazuje na širší okruh typické vesnické zděné jihočeské architektury, má krajina směrem na sever, kterou protínají říční koryta Vltavy a Otavy, podstatně členitější reliéf přecházející do Středočeské vrchoviny. 

Zádumčivě podmanivá je krajina na Blatech a půvabná je i jejich vesnická architektura, pro niž se vžil ne zcela přesný název „selské nebo lidové baroko“.

Soběslavsko-veselská blata jsou rovinatou krajinou rozprostírající se přibližně mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a Bechyně. Tento specifický národopisný region získal své pojmenování podle rozsáhlých močálů a rašelinišť, zvaných blata nebo třasoviska. 

Krajina Hlubockých a Zbudovských blat zaujímá níže položené pánevní oblasti, přirozeně vlhké a kultivované rybniční soustavou. Z hlediska zeměpisného odpovídá zhruba prostoru mezi obcí Zbudov a Hlubokou nad Vltavou. Jádra vesnic se vyznačují prostornými návesními půdorysy mnohoúhelníkového či okrouhlého tvaru. Náves je vymezena usedlostmi orientovanými do návsi štítově orientovaným domem s vjezdovou branou, vedoucí do prostoru dvora uzavíraného objekty hospodářské funkce. 

Krajinu Šumavy a vyšších poloh Šumavského podhůří tvoří převážně lesy a četné slatě. Z důvodu drsnějších podmínek byla oblast osídlena až v období novověku, kromě lokalit při významných stezkách a kolem králováckých rycht. Půdorysy vesnic založených již ve středověku se vyznačují nepravidelným uspořádáním, přičemž v důsledku terénu zůstávají často nepravidelné i mladší osady s výjimkou některých dřevařských osad. 

Krajina s městečkem Volary náleží k oblasti Šumavy, ve které došlo v důsledku rozdílného osídlovacího procesu k rozvoji u nás netypických stavebních forem. Nejstarší historie osídlení je spjata s trasou důležité obchodní cesty, později zvané Zlatá stezka. 

Rozsáhlé území Českokrumlovska a Kaplicka v širokém pásu podél hranic s Rakouskem, pokračující pak na Jindřichohradecku a Slavonicku, bylo od středověku kolonizováno německy mluvícím obyvatelstvem převážně ze sousedních oblastí Horních a Dolních Rakous a bavorského Pasovska. 

Krajina Doudlebska zaujímá poměrně rozsáhlý prostor, který může být orientačně vymezen městy České Budějovice a Český Krumlov až po Novohradské hory. Z hlediska terénu je střední část mírně zvlněná až rovinatá, výrazně ovšem členěna údolími řek Vltavy, Malše i Stropnice. Vyskytují se zde vesnice vrcholně středověkého původu charakterizované prostornými návsemi s řadou usedlostí i menší sídla, čítající jen několik velkých usedlostí. 

Severní okraj Jihočeského kraje se svými přírodními podmínkami i charakterem vesnické zástavby výrazně odlišuje od jižněji položených oblastí s nižší nadmořskou výškou. Je to území náležející do horopisného celku Středočeské vrchoviny, která svými výběžky zasahuje hluboko do jihočeského regionu, kde pozvolna přechází do úrodných rovin Táborska a Písecka.