Jindřichohradecko a Třeboňsko

Jindřichohradecko

Tvářnost sídel i lidových staveb Jindřichohradecka výrazně ovlivnila přítomnost žuly a rozsáhlých jehličnatých lesů – tento dostupný stavební materiál byl místními obyvateli využíván souběžně již od počátku, a tak se zde na nevelkém území můžeme setkat s roubenými chalupami starobylých forem i kamennými stavbami někdy i značného stáří. Zděná architektura Jindřichohradecka se na rozdíl od většiny ostatních regionů jižních Čech vyznačuje svou na první pohled patrnou uměřeností, geometrickou strohostí a střídmým výrazem, které jí dodávají značnou působivost a archaičnost. Konjunktura zděného stavitelství 19. století mohla tedy v této oblasti  navázat na existující starší vrstvu a na některých případech obohatit prostá průčelí usedlostí s plochými trojúhelníkovými štíty a segmentově zaklenutými vjezdy o pozoruhodný drobný štukový dekor, vycházející z klasicistního tvarosloví. 

Mezi zajímavá vesnická sídla patří například Hrutkov, Malíkov nad Nežárkou, Nová Ves, Plačovice (vše VPZ), dále Člunek, Horní Pěna, Jindřiš, Kamenný Malíkov, Lodhéřov, Malý Ratmírov, Oldříš, Písečné aj.  

 

Třeboňsko

Plochá a močálovitá krajina Třeboňska byla osídlena až poměrně pozdě a dosti sporadicky. Vznikala převážně pravidelně uspořádaná návesní sídla, jejichž sevřená půdorysná osnova se díky častému odsunu některých usedlostí z návesní fronty do zadní části parcel poněkud rozvolňovala. Charakter území Třeboňska se zásadním způsobem proměnil od 15. století se vznikem a rozvojem rybníkářství na rozsáhlých rožmberských dominiích, které zasáhlo i do struktury osídlení, například vznikem osamocených dvorcových usedlostí. Původní roubená zástavba vesnických sídel se nedochovala a starší zděné stavby byly v průběhu 19. století výrazně upravovány. Nejmladší vrstvu tradiční architektury tak reprezentují zděné usedlosti vzniklé ve druhé polovině 19. století až počátkem století dvacátého. Severozápad Třeboňska se bohatším výrazovým výtvarným rejstříkem blíží architektuře sousedící oblasti Soběslavsko-veselských blat, kdežto jeho východ jednodušším ztvárněním i výzdobou průčelí plynule navazuje na oblast Jindřichohradecka.

Mezi nejzajímavější vesnická sídla Třeboňska patří například Bošilec, Dynín, Lutová, Mazelov, Pístina, Ponědrážka, Příbraz, Žíteč (vše VPZ), nebo Lužnice, Stříbřec aj.   

/PB, MČ

(c) Foibos Books s.r.o.