Volyňsko - zednický mistr Jakub Bursa

Zednického mistra, stavitele a nesporně také lidového umělce Jakuba Bursu (1813 – 1884) můžeme oprávněně označit za nejznámějšího, nejoriginálnějšího a nejsvéráznějšího tvůrce zděné lidové architektury 19. století. Byl jedním z prvních zedníků, kteří začali průčelí vesnických usedlostí zdobit do plochy rozvinutým štukovým dekorem.

  • Bušanovice
    Bušanovice
  • Čepřovice
    Čepřovice
  • Čepřovice-detail
    Čepřovice-detail
  • Dolní Nakvasovice čp.9
    Dolní Nakvasovice čp.9
  • Jiřetice
    Jiřetice

Narodil se 21. července 1813 v chalupě čp. 17 v Dolních Nakvasovicích u Vlachova Březí v zednické rodině.

Svou samostatnou zednickou a stavitelskou kariéru započal Jakub Bursa po otcově smrti ve 2. polovině 30. let 19. století v blízkém okolí Vlachova Březí.

Stavěl a přestavoval hlavně velké selské statky, ale nevyhýbal se ani menším pracím. Veškerý svůj um, invenci a fantazii ale soustřeďoval na vytvoření výzdoby štítového průčelí. Právě v tom byl jedinečný, zde mohl uplatnit svou individualitu, umělecké vlohy a originální nápady.  Poloreliéfní plastický štukový dekor vytvářel spontánně, podle vlastní momentální inspirace, vyřezával a modeloval ho do mokré malty bez předchozí přípravy, bez předloh, nákresů a šablon a pro zvýraznění jej ještě pestře polychromoval.

Kromě obvyklých výzdobných prvků, jakými jsou například volutové štíty, pilastry, lizény, římsy, šambrány, rámy, niky, čučky aj., umisťoval Bursa do plochy průčelí množství rozmanitých různě zakomponovaných drobných ornamentů – pásky s obloučky, spirálami a střapci, baňaté sloupky, věnce, mušle, hvězdy, měsíc, slunce, boží oko, kříž, dále motivy náboženské, figurální, rostlinné i zvířecí a jako příklad jeho smyslu pro humor také předměty symbolizující živnost dotyčného majitele (kovárny, hospody). Prakticky na žádném z Bursových štítů nesměl chybět jím oblíbený stylizovaný smrček se šiškami – symbol dokončení stavby pro zedníky i tesaře (tzv. glajcha). Příznačné, velmi osobité a zcela ojedinělé bylo pro Jakuba Bursu využití reliéfních nápisů na fasádě coby součástí jejich výtvarné kompozice.

Čtyřicátá léta jsou pokládána za umělecký vrchol jeho tvorby – vyznačují se potřebou svobodně a bez omezení tvořit, reliéfy získávají Bursův osobitý rukopis, dekorativnost a obraznost. Poslední Bursou datovaná stavba pochází z roku 1861 a o zbývajících 23 letech jeho života nemáme prakticky žádných zpráv.

Dílo, které Jakub Bursa zanechal, v nás i po 200 letech od jeho narození budí respekt a obdiv. Je nyní na nás, abychom o něj náležitě pečovali a uchovali ho tak i budoucím generacím.                          

(c) Foibos Books s.r.o.