Tesařští mistři lidových staveb
Stavby lidové architektury jsou dokladem mimořádného díla nespočetné řady stavitelů. Většina z nich včetně jejich díla však bohužel zůstane provždy zapomenuta, stojíce stranou slohové architektury i cechovních sdružení. Podstatným rysem jejich dovedností bylo předávání praktických zkušeností z otců na syny a pokračování v započatém řemesle rodu. K získávání zkušeností docházelo rovněž v rámci řemeslné party pracující na stavbách určité oblasti.
Dřevěné stavby
O mistrném ovládnutí rukodělné práce se dřevem za pomoci tesařského nářadí svědčí především samy dřevěné stavby nejrůznějšího využití. V některých oblastech se dosud dochovaly v poměrně velkém počtu, času i riziku požáru navzdory. Za všechny jmenujme severočeské patrové domy Kokořínska a Českolipska s roubenými stěnami vázanými tesařskými spoji a s vyřezávanými prvky podpěrného rámu (tzv. podstávka) nebo pavlače v úrovni trámových stropů.
Opomenout nelze ani domy severozápadních Čech s uvedením architektury Chebska, charakterizované hrázděnou technikou zdůrazněnou ve štítech i patře. Mezi roubenými stavbami přízemního uspořádání stavěnými od severovýchodních Čech až po Šumavu uveďme alespoň oblast Pojizeří. Zcela mimořádnými pracemi tesařského řemesla jsou dřevěné zvonice a kostely značného stáří, dochované početněji v Moravskoslezských Beskydech.
V těchto i dalších regionech působily tesařské party pod vedením tesařských mistrů, z nichž někteří již vstoupili do historie. Zásluhu na tom má především terénní průzkum staveb ojediněle opatřených jmény tesařů i studium archivních materiálů. Zvláště významné se ukazuje období 18. století, ve kterém dosahuje dřevěná zástavba na venkově svého vrcholu, s možným přesahem do následujícího století.
V uvedeném období je naše tesařství spjato se jmény Jana Jiřího Fischera působícího na Chebsku, Jana Chaloupeckého a Jana Šídy působících v Pojizeří, Josefa Havlíka působícího na Sobotecku. Znamenitými tesařskými mistry byli také Jan Gombel ze Stonavy, Stanislav Pětroš z Frýdku nebo Jan a Michal Žákovi z Hážovic, Jan Mikuláštík z Jasenné a další.