Mistři lidové architektury

Dny lidové architektury Královéhradeckého kraje

letak-upice-a5-oboustranny-tisk-1.jpg
Lidová architektura 2018AkceMistři lidové architekturyMédiaZ krajů a regionů

Královéhradecký kraj, Kotěrovo centrum architektury o.p.s. a město Úpice jménem pořadatelů a partnerů Dnů lidové architektury Královéhradeckého kraje 2018 si Vás dovolují pozvat na Slavnostní zahájení 21. července v Úpici spojené se slavnostním otevřením národní kulturní památky Dřevěnka.

21. července 2018 v 11.00 hodin

Dřevěnka, národní kulturní památka, Žižkova čp. 92, Úpice.

 

Soběslavsko-veselská blata – zednické rodiny Šochů a Patáků

komarov.jpg
Mistři lidové architektury

Lidová píseň z Blat opěvuje krásu zdejších dívek, ale půvabná a jedinečná je i krajina na Blatech a hlavně jejich vesnická architektura, pro niž se vžil ne zcela přesný termín „selské“ nebo „lidové baroko“.

Tesařští mistři lidových staveb

foto-tesarsti-mistri-1.jpg
Mistři lidové architektury

Stavby lidové architektury jsou dokladem mimořádného díla nespočetné řady stavitelů. Většina z nich včetně jejich díla však bohužel zůstane provždy zapomenuta, stojíce stranou slohové architektury i cechovních sdružení. Podstatným rysem jejich dovedností bylo předávání praktických zkušeností z otců na syny a pokračování v započatém řemesle rodu. K získávání zkušeností docházelo rovněž v rámci řemeslné party pracující na stavbách určité oblasti.

Zednický mistr Šebestián Brener, zvaný Šebesta

brenner-male-chrastany.png
Mistři lidové architektury

autor převážné části domů v Malých Chrášťanech
Na Zbudovských blatech zanechal výrazné stopy „neznámý zednický mistr plástovické oblasti", který zde působil v letech 1818 až 1871, jak můžeme usuzovat z datací na jednotlivých gruntech. Vzhledem k nedostatku záznamů o zde působících zednících zůstane tedy do budoucna pravděpodobně neurčen. Ví se o něm jen, že bydlel v okruhu obce Nákří a že měl čtyři pomocníky.

Zedničtí mistři lidové architektury

zednicti-mistri-2.jpg
Mistři lidové architektury

Na pozadí významných politických, hospodářských a společenských proměn prošla v průběhu 19. století výraznou proměnou také naše vesnická stavební kultura. Na rozsáhlých územích byla původní roubená zástavba nahrazována architekturou zděnou – tam, kde se pro tyto změny vytvořily vhodné podmínky, zanikla téměř beze zbytku (například jižní Čechy, Broumovsko), jinde nebyla tato transformace tak důsledná, ve větší či menší míře však zasáhla prakticky celou plochu našeho státu. Působením zednických mistrů lidového stavitelství, v jejichž rodinách se řemeslo často dědilo z otce na syna a kteří kolem sebe soustředili skupiny – party zdatných pomocníků, vznikly charakteristické místní okruhy zděné vesnické architektury, odlišující se především svébytným originálním výtvarným rukopisem.

(c) Foibos Books s.r.o.